Z čeho postavit zděný pasivní dům?
Kdy je vhodné začít řešit z čeho postavím dům? Odpověď je jednoduchá, čím dříve, tím lépe. S návrhem zdiva souvisí celá spousta dalších navazujících prací jako např. osazování překladů, modulace pro stropy, řešení kritických míst, atd. Pokud však máte schopného projektanta / architekta bude s Vámi výběr zdícího materiálu řešit již ve fázi studie. Ze svých zkušeností mohu říct, že tomu tak bohužel mnohdy není. V mnoha případech projektant/ architekt používá již zažité standardy, které již nejdou ruku v ruce s moderní výstavbou. Nejhorší variantou je, že si stavebník vybírá zdivo sám, pak často slýchávám: „soused z toho stavěl, tak já budu taky“. Nebo hlášky typu: „ Ten obchoďák říkal, že je to to nejlepší z čeho můžu postavit“. Na popud všem těmto tvrzením, polopravdám a občasným mystifikacím jsem se rozhodl provést ekonomickou rozvahu nejpoužívanějších typů obvodových zdí, jak pro pasivní, tak i nízkoenergetické domy. Možná i díky tomu, že jsem ještě do nedávna byl stavebníkem i já, si uvědomuji, jaké je to pro nové stavitele svépomocí těžké rozhodnutí.
Výpočty a kalkulace cen jsem prováděl v excelu, který přikládám k tomuto článku zde, aby se každý mohl podívat na výsledky. A jak se říká „obrázek vydá za tisíc slov“ uvedu zde nejpodstatnější informace v grafech.
Napříč naším českým trhem, a díky různorodosti materiálů používaných pro zděné nízkoenergetické a pasivní domy, je velice obtížné srovnávat jednotlivé materiály podle více jak jednoho hodnotícího kritéria. Z mého pohledu stavebníka svépomoci mne především zajímala cena za m2 celé obvodové stěny a součinitel prostupu tepla (dále jen U). Stavebník může být poněkud frustrován v momentě, kdy pronikne o něco hlouběji do problematiky obvodového zdiva spojeného s tepelnou technikou a začne se zajímat i o to, jaké má stěna U. Pro větší zmatenost nejsou ani výrobci zdiva jednotní v publikovaných hodnotách v technických listech. Někde se dočtete, že existuje tepelný odpor, někde zase tepelná vodivost a někde již zmíněný součinitel prostupu tepla. Jednoduchá poučka je asi následující:
− Pro nízkoenergetické domy by součinitel prostupu tepla měl být U = 0,25-0,14 W/m2.K.
− Pro pasivní domy by měl být součinitel prostupu tepla U= 0,13-0,1 W/m2.K.
− Tepelný odpor (označovaný v tabulkách jako R) je převrácená hodnota U, tedy R=1/U.
− Pokud narazíte na tepelnou vodivost >>>> hledejte dál dokud nenarazíte na R nebo U.
Pro přesnější informaci o skutečné ceně zdiva jsem zjistil i jednotlivé slevy dodavatelů stavebního materiálu a vložil je do tabulky. Jedná se o slevy za kamionový dovoz. Přeci už dnes nikdo nenakupuje za ceníkové ceny :))
V poslední době se stal U velice žádanou komoditou. Možná i díky Zelené úsporám, stále se zpřísňující normě ČSN 730540 nebo vysokým cenám za energie, si lidé začínají uvědomovat, že přeci jenom je potřeba stavět s rozumem tak, aby U bylo co nejnižší a zároveň ekonomicky obhajitelné. To co vyjadřuje „magická“ hodnota U znamená, kolik Wattů projde 1m2 stěny při rozdílu 1 Kelvinu (nebo se dá říct i °C, jelikož se bavíme o rozdílu). Příklad mluví za vše, zde jeden uvádím: vezměme si technický list tvárnice Family 2v1 a Family (viz obrázky níže). Červeně zakroužkované jsou hodnoty U.
Z obrázků vyčteme hodnoty U1=0,11 W/m2.K (pro Heluz Family 2v1) a U2=0,15 W/m2.K (pro Heluz family). To, co nás bude zajímat, je rozdíl mezi tím, kolik protopím při použití jednotlivých vybraných typů tvárnic. Samotný výpočet je celkem jednoduchý. Vezmeme U, vynásobíme ho rozdílem vnitřní teploty (Ti=20°C) a průměrnou roční teplotou v exteriéru (viz. odkaz http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/t14.gif nebo mapka níže).
Nyní vypočtenou hodnotu (nazvěme ji q (W/m2)) musíme dostat na watthodiny, abychom mohli porovnávat s cenami za energie, které jsou většinou udávané v Kč/kilowatthodinu nebo megawatthodinu). Tedy naši veličinu q vynásobíme počtem topných hodin. Pro zjednodušení můžete uvažovat se 2700 topnými hodinami. Poté získáme hodnotu Q (Wh/m2). Převod na kilowatthodiny je /1000 a na megawatthodiny je /1 000 000. Získali jsme porovnatelnou hodnotu prostupu tepla přes stěnu za rok. Pro tvárnici Heluz Family 2v1 je 2,4 kWh/m2 za rok a pro Heluz Family je 4,4 kW/m2 za rok. Je vidět, že m2 zdiva lišícího se v U o 4 setiny, znamená téměř dvakrát větší ztrátu obvodové stěny.
Při porovnání jednotlivých druhů obvodových stěn jsem stanovil jako hraniční hodnotu U=0,14 W/m2.K. Následuje výpis vybraných konstrukcí dosahující požadované úrovně U:
− Heluz Family 50,
− Heluz 44 + 10cm Polystyren EPS 70 F,
− Porotherm 50 profi Dryfix,
− Ytong THETA P1-8 499mm + 3cm polystyren EPS 70 F,
− Ytong P2-400 375mm + multipor 140mm,
− Porfix P2-440 375mm+ 14cm polystyren EPS 70 F,
− Vapis 6DF -175mm + 26cm Polystyren EPS 70 F.
Nyní se pojďme podívat, jak to všechno dopadlo. Na rozjezd jsem si pro Vás připravil srovnání slev, jaké jsou poskytovány při kamionovém odběru. Sleva skoro 50%, kterou nabízí jeden z výrobců „červeného zdiva“ je velice lákavá, avšak je nutné brát tuto slevu z nadhledem. Né vždy je „sleva“ jako „sleva“.
Nyní se dostáváme do finiše a podíváme se na to, co nás investory nejvíce zajímá. Kolik zaplatíme za m2 obvodového zdiva tak, aby dosáhl U=0,14 W/m2.K, neboli hodnoty normálního zdiva? Odpovědí je následující obrázek v podobě grafu. Šokující, že?
Na závěr porovnáme vítěze z předešlého testu obvodového zdiva pro nízkoenergetické domy: Vapis 6 DF 175mm s přidaným zateplením POLYSTYREN EPS 70 F tl.: 260mm a tvárnici Heluz Family 2v1 (vyplněnou polystyrenem). Výsledky jsou opět v excelovské příloze a zde již přikládám finanční hodnocení těchto dvou skladeb.
Obhajitelnou racionálně ekonomickou variantou při porovnávání ceny materiálu, jak pro nízkoenergetické tak i pro pasivní domy, je vápenopísková tvárnice. V našem případě VAPIS 6DF 175mm. S tímto materiálem (pokud se dobře a kvalitně provede projekt) lze stavět téměř bez řezání, což urychlí stavbu natolik, že ve třech lidech se dá za 8 hod zvládnout 36m2 zdiva. Přesvědčit se o tom můžete zde. O vápenopískovém zdivu jsem pro Vás připravil další článek, kde rozebírám jeho přednosti, problémy a jak správně navrhnout a posléze svépomocí postavit dům z VPC.
Chcete mít dobře navrženou a optimalizovanou skladbu obvodového pláště?
Nechcete zbytečně platit za centimetry zateplení, které nepotřebujete ?
Pokud by jste chtěli poradit/konzultovat napište na info@atelier-partika.cz
Závěrečné zhodnocení:
− Zdivo by mělo plnit pouze nosnou funkci, aby bylo co nejefektivnější.
− Pro získání co nejlepšího U (součinitele prostupu tepla) máme materiály jako polystyren, minerální izolace, které jsou mnohonásobně levnější než 1 – vrstvé zdivo.
− Čím menší bude nosná část zdiva se zateplením, tím více místa získáme oproti 1 – vrstvému zdivu. Pokud například získáte zděním z VPC i 3m2 plochy navíc, získáte řádově cca 100000,- Kč při možném budoucím prodeji.