Obávaný strašák. Tak by se dal pro některé nazvat výběr oken a především pak otázka zda použít dvojsklo nebo trojsklo, jako výplň v rámu. Nejdříve je třeba si uvědomit, že okno má, mělo a asi ještě nějakou tu dobu mít bude, několika násobně horší tepelně izolační vlastnosti než neprůsvitná obvodová stěna. Vzhledem k bující moderní výstavbě s prosklenými plochami na jih, které vytváří senzační výhled díky své velikosti a zároveň Vám dopřávají během slunečních dní energetické zisky zdarma, je na místě řešit optimalizaci okenních výplní.

To co nás v poslední době především zajímá na oknech, jsou jejich tepelně izolační vlastnosti. Tedy jaké U (součinitel prostupu tepla) okno má? Ať už se jednalo o mou stavbu či dům investorů, tak jsem se setkal s tím, že výrobci oken uváděli v nabídkách součinitel prostupu tepla U např. 0,5 W/m2.K. Nehodlám zde obviňovat firmy z marketingových tahů, které mají podpořit prodej svých výrobků, nebo poskytování klamavé informace. To není předmětem rozvahy. Ale dejte si pozor při hledání těchto hodnot ve Vaších nabídkách. Většina firem v tom má tzv. „hokej“ a zaměňuje totiž hodnotu U s hodnotou Ug – zasklení. Výsledkem je pak nepravdivá informace, že okno má skvělé vlastností, ale v podstatě jde pouze o skleněnou výplň okna. Součinitel prostupu tepla celého okna se označuje Uw.  Dostat se na hodnotu Uw= 0,5 W/m2.K celého okna je zatím téměř nemožná, jak z technologických důvodů, tak i z finančních. Nejlepší okna na českém trhu jsou někde na úrovni Uw = 0,65 W/m2.K. Významný vliv na celkovou hodnotu součinitele prostupu tepla má:

       – okenní rám,

       – výplň (zasklení),

       – distanční rámeček (mezi-skelní výstelka),

       – styl zabudování do konstrukce (především u pasivních domů).

Aby v tom byl o něco větší zmatek, tak pokud už výrobci uvedou hodnoty celého okna Uw na svých webových stránkách nebo v záhlaví vaší nabídky (občas opravdu zázračné hodnoty), už neřeknou dost podstatnou věc, že se jimi udávané Uw vztahuje k oknu o rozměrech 1,2×1,5m!

Co to pro Vás vlastně znamená?

S klesající plochou okna roste Uw, tudíž pokud budete mít okénko jako střílnu o velikosti např. 50x75cm, tak neočekávejte žádné zázraky. Zatímco u okna s plochou nad 2,5 m2 můžete očekávat výrazné snížení Uw.


Nechcete se spoléhat na součinitele prostupu tepla od výrobce?

Chcete si spočítat Uw celého okna podle vaších rozměrů?

Postup je následující. Vztah pro výpočet Uw vypadá takto:

rovnice výpočet Uw

Ug……………………….. součinitel prostupu tepla zasklením (dvojsklo -0,9-1,2 W/m2.K-, trojsklo -0,5(0,6) W/m2.K)

Ag……………………….. plocha zasklení (m2)

Uf……………………….. součinitel prostupu tepla rámu (dřevěný – 0,9 W/m2.K, plastový – 1,2-1,5 W/m2.K)

Af …………………………. Plochy rámu (m2)

Ψg……………………….  Lineární činitel prostupu tepla distančního rámečku (nerez – 0,042 W/m.K, swisspacer – 0,03 W/m.K, thermix – 0,026)

Lg……………………….. délka distančního rámečku

Současně si můžete stáhnout excelovský prográmek na výpočet součinitele prostupu tepla okna Uw zde.


Nyní se podívejme na výběr zasklení. Vezmeme si dva modelové příklady, se stejnými parametry (velikost okna, stejný druh rámu a jediný rozdíl bude v tom, že jedno okno je s trojsklem a distančním rámečkem swisspacer a druhé okno je s dvojsklem a s nerezovým distančním rámečkem.

Rozdíl součinitelů prostupů tepla mezi oknem s trojsklem a dvojsklem je U=0,402 W/m2.K. Pokud bychom uvažovali jenom ztráty bez zisků slunečního záření, pro plochu okna 2 m2, průměrnou teplotu venkovního vzduchu 4 °C, interiérovou teplotu 20 °C a otopné období 2700 hodin dostáváme hodnotu 17,3 kWh/m2. Při ploše oken na průměrný RD to dělá 700 kWh/rok. Což při vytápění elektřinou je asi 1900 Kč/ročně. Trojsklo stojí oproti dvojsklu o cca. 250 Kč/m2 více. Celková prostá návratnosti investice do trojskla pak dělá 5 let. Po zbytek životnosti Vám okno peníze vydělává :)).

Podívejme se však na to, jaké rozdíly nám vzniknou při porovnáváni součinitelů prostupu tepla Uw s měnící se velikostí oken. Viz. Graf níže:

graf_1

Je patrné, že se zvětšující se plochou okna, tedy i plochou zasklení nám vzniká markantnější rozdíl součinitelů prostupu tepla dvojskla a trojskla, který se u okna velikosti 5 m2 prohloubí až na 0,486 W/m2.K, což při stejném výpočtu jako byl proveden výše, dělá na průměrně plošně zasklený dům úsporu oproti dvojsklu 2700 Kč/rok.

Neméně podstatnou veličinou, kterou bychom měli při výběru okna sledovat je solární propustnost neboli v nabídkách označované písmenem g.

Písmeno g označuje solární propustnost zasklením, neboli procentuální podíl prošlých zisků přes zasklení. Hodnota se buď uvádí v bezrozměrném čísle s čárkou (např. 0,6) nebo jako procentuální podíl (např. 60%). Standardní hodnoty pro dvojsklo jsou 0,65 a pro trojsklo 0,5.

Problém s hodnotou g je v tom, že je úzce spjata se součinitelem prostupu tepla zasklení Ug. Čím nižší je hodnota Ug (což od zasklení požadujeme), tím nižší je solární propustnost g (což nechceme). V poslední době se na trhu objevili i tzv. bright zasklení, které mají zlepšené propustné vlastnosti a trojskla již dosahují hodnoty g = 0,62 při součiniteli prostupu tepla zasklení 0,6 W/m2.K (někdy také nazýváno solární zasklení). Dokonce jsem již v nabídce výrobců oken pro pasivní domy viděl super bright okna s Ug=0,6 a g=0,67, což je opravdová špička mezi zaskleními, ale cena je oproti standardnímu solárnímu zasklení je o 15-20% dražší, a oproti běžnému trojsklu o 35% dražší, což už se vyplatí pouze v ojedinělých a finančně odůvodněných případech.

Nedílnou součástí správného návrhu okenních a dveřních výplní je i optimalizace prosklené části fasády jako např. velikost oken, typ zasklení, solární faktory a další. Protože dojde nejen k efektivnímu využití prosklené části, ale i minimalizace dopadu na investorovu peněženku. Cena okenní a dveřní výplně je  4x – 15x dražší než kompletní skladba obvodové konstrukce včetně zateplení.

Samotná optimalizace by měla probíhat v některém ze softwaru k tomu určenému. Mne se nejvíce osvědčil program PHPP, kde se velice podrobně zadávají veškeré hodnoty týkající se zasklení a po změně jakékoliv z proměnných jsou ihned vidět výsledky. Níže se můžete podívat na jednu z mých optimalizací, kterou jsem prováděl na rodinném domě v Brně. Na obrázku níže je výchozího stavu před optimalizací, kde rozdíl mezi zisky a ztrátami přes okno byl 500 kWh/rok při celkové ploše oken 48,4 m2.

.tabulka PHPP porovnání ztráty_zisky oknem

 Energetická bilance okenních a dveřních výplní v obálce budovy by měla být vždy kladná, neboli do domu by se mělo dostat více energie ze slunce než odejít ztrátami přes okno ven.

A zde je již optimalizovaný objekt viz. obrázek níže (v našem případě pasivní dům), kde při celkové ploše oken 42,7 m2 je rozdíl mezi ziskem a ztrátou přes okno 1600 kWh/rok. To znamená, že optimalizací okenních otvorů, jsme dosáhli snížení pořizovací ceny oken (při 6500 Kč/m2 za okna je úspora 40 000,- Kč na celém RD) a bonusem je zvýšený zisk oproti neoptimalizovanému objektu o 1100 kWh/rok, což při dnešních cenách elektřiny je asi 3300,- Kč/ročně úspora.

tabulka PHPP porovnání ztráty_zisky oknem pasivní dům


Chtěli byste mít opravdu dobře optimalizované prosklené plochy?

Nechcete platit zbytečně navíc za okna, které Vám jsou k ničemu?

Pak je právě pro Vás služba revize projektu, kde Vám pomocí programu PHPP optimalizujeme okna pro nejlepší poměr cena/výkon. Pro případné dotazy nebo objednání služby nás kontaktujte na email info@atelier-partika.cz.


 

Doufám a pevně věřím, že po přečtení příspěvku se již někteří z Vás nebudou rozhodovat pro dvojsklo a dají přednost izolačnímu trojsklu, protože dle mých zkušeností výpočtů a selského rozumu patří dvojsklo pouze do garáží, sklepů a technických místností mimo vytápěnou obálku budovy. Současně je však potřeba pamatovat, že bez optimalizace okenních otvorů na celém RD nemá smysl uvažovat s nějakou výraznou úsporou.

 

 

 

 

Napsat komentář